26.9.2O17 – úterý
Od rána sledujeme moře a oblohu. Včera se tady přehnala dost silná bouřka. Nechali jsme na místě vraku bóji i s lanem. Dotankujeme palivo do člunu a vyrážíme na pozici. Kluci od rána nemluví o ničem jiným, než o vraku. Vůbec se jim nedivím. Pokud to vyjde a vrak se podaří odpotápět, budeme po Italech, kteří vrak v r. 2005 našli, druhá zahraniční skupina, která se na REGINU MARGHERITU podívala.
Italská bitevní loď REGINA MARGHERITA (třída lodí REGINA MARGHERITA) byla se svou sesterskou lodí BENEDETO BRIN postavena v letech 1898-1905 v loděnicích La Spezia. Měla být náhradou za zastaralou třídu bitevních lodí AMMIRAGLIO DI SANT BON. S jejich vojenským využitím se počítalo především v italsko-turecké válce. Jednu dobu byla REGINA MARGHERITA vedena jako vlajková loď. Na začátku I. světové války, kdy se Itálie rozhodovala, na kterou stranu se v blížícím konfliktu přidá, byly lodě převedeny do rezervy.
BENEDETO BRIN byl veden jako školní loď, než byl za nejasných okolností 27. září 1916 ve svém domovském přístavu v Brindisi vyhozen do povětří. Zahynulo 454 členů posádky!
REGINA MARGHERITA v té době jako cvičná loď, posléze nemocniční, najela 12. prosince 1916 nedaleko u vjezdu do Vlorské zátoky (na dohled od ostrova Sazan) na minu nastraženou německou ponorkou UC 14 a potopila se. Zemřelo 675 mužů!
Na svou dobu byla REGINA MARGHERITA jednak velmi dobře vyzbrojena a měla silné pancéřování. Dvě silně pancéřované věže, každá se dvěma děly ráže 305 mm, 4 ks ráže 203 mm, 12 děl ráže 152 mm, 2O děl ráže 76 mm a množství další výzbroje včetně 4 torpédometů ráže 405 mm.
Boční pancíř tl. 152 mm, paluba 78,7 mm, velitelská věž 152 mm a kasematy rovněž 152 mm. Rychlost lodi 20 uzlů, posádka 900 námořníků a důstojníků.
Moře je jako zrcadlo a na nebi ani mráček. Člun, naložený po okraj uhání po hladině k místu, kde jak předpokládáme, zůstala naše bóje. Bóje je na místě a k vraku jde první skupina. Hned na to další. Hloubka k vraku přibližně 54 m. Sedíme s Jirkou Strnadem a Petritem Pitarkou, natáčíme rozhovory pro dnešní reportáž a čekáme na první potápěče. Jiří Strnad umístil na youtube sestříhaná videa pod názvem Albánie 2017.
PONOR:
Do vody jdou čtyři skupiny potápěčů, první dvojice má ověřit vyvázání vodící šňůry k vraku. Další dvojice již budou pořizovat fotografie a filmové záběry. Ponor je těžký, tma a silný proud. Viditelnost okolo 15 m. Vrak leží v 60 metrech. Obtížnost ponoru je daná také tím, že máme pouze vzduch, dekompresní směsi 50% nitrox a kyslík. Bohužel vrak již není tou hrdou bitevní lodí, ale hromadou trosek, které se rozkládají na velké ploše. Nejzajímavější částí je záď a na ní dobře rozeznatelný nápis Regina M, ostatní písmena ukryl sediment. Další části vraku jsou naprosto zničené. Byl zřejmě vytěžen kvůli strategickým kovům. Většina děl byla pravděpodobně vyzvednuta. Kdy k tomu došlo nevíme. Jsme druhým potápěčským týmem, kterému se podařilo na vraku potápět. Dnešní den byl úspěšný.
